Němec: o roli předsedy, Foxes a pandemii, mládežnickém programu

V roli předsedy klubu Tábor Foxes vystupuje Michal Němec od listopadu 2019. Ve vůbec prvním rozhovoru na našich webových stránkách se dozvíte řadu informací o zákulisí Foxes.

Od podzimu předminulého roku jsi předseda klubu Tábor Foxes. Jaká cesta k tomu vedla?

Cesta v celku náhodná, jakožto i můj začátek s fotbalem, kterým bude třeba začít. Po odstěhování z Prahy do Tábora jsem měl celkem dost volného času a při zjištění, že v Táboře vzniká tým amerického fotbalu jsem se rozhodl připojit. To bylo zapříčiněné touhou vyzkoušet si sport, který mě už dlouho lákal. Ale za života v Praze se mi skrze nedostatek času při škole, práci a koníčku (kterým jsou auta) vyzkoušet nepodařilo. Holt životní priority. Abych konečně odpověděl na položenou otázku, tak mě fotbal po prvotním vyzkoušení učaroval. Díky zdejší partě skvělých lidí jsem chtěl pomoct s budováním fotbalu v Táboře. Což postupem času vedlo až do pozice předsedy, tak jako u předešlých předsedů.

Když jsi byl zvolen předsedou, co se v tobě odehrávalo?

Popravdě asi nic zásadního, žádný záchvat paniky, nebo podobné stavy. Spíše pocit zodpovědnosti za celý tým, jeho další směřování a naplnění cesty, kterou jsem přednesl členské základně našeho klubu k dosažení stanovených cílů.

Kdo další tvoří vedení klubu?

Lidí ve vedení je spousta (v současnosti 7) a nerad bych urazil někoho tím, že je nezmíním. Pravdou je, že se nám lidé ve vedení dost měnili a doufám, že je tato epizoda za námi. Neboť předávání agendy z jednotlivých oblastí fungování klubu je náročné a občas se nějaké podstatné informace ztratí v komunikačním šumu. Ale tak to v životě je, člověk se mění a se změnami přichází i změna priorit. Ať už je to vzdělání nebo rodina, která by měla být vždy na prvním místě. Jednu stálici si jmenovat neodpustím. Současný místopředseda Dominik Skopec je tou hnací sílou celého Tábor Foxes. Někoho tak oddaného týmu jsem ještě neviděl.

Nicméně, s tím hlavním rozvojem klubu by Ti měli hlavně pomoct hlavní trenér a místopředseda klubu. Jak mají rozdělené role a co jejich „prací“?

To je celkem jednoduchá otázka. Hlavní trenér řeší naše hráče, vytváření playbooku a mnoho dalších věcí nezbytných k chodu mužstva. Zatímco místopředseda je mou pravou rukou a věnuje se především organizaci týmu a zbytku našeho realizačního týmu. Ač se to nezdá, v pozadí je spousta nevděčné práce, bez které to zkrátka nejde.

Jedním z tvých cílů bylo, aby nedocházelo k překrývání kompetencích jednotlivých lidí ve vedení, podařilo se to?

Ano, sice u malého týmu se člověk podobné situaci nemá šanci vyhnout, ale v rámci možností se to podařilo. Postupně překrývání kompetencí a funkcí odstraňujeme, jak jen nám to množství lidí co chce pomoct s organizací dovoluje. Ještě bych poznamenal, že tento krok přináší i jiný pozitivní efekt a to, že se každý může soustředit na svou oblast působnosti na 100%.

Jaké cíle si Foxes kladou v rámci mládeže?

V současnosti pracujeme na založení mládežnického programu ve “flagu”, což je bezkontaktní forma amerického fotbalu. Základy tohoto programu jsme sice už měly, ale v průběhu pandemie nám bohužel flagový tým skončil. Vrátili jsme se tak k „rýsovacím prknům“ a vytvořili ucelený program, kterým bychom mohli oslovit co největší množství dětí v Táboře. Abychom měli potřebné know-how, tak se naši trenéři účastnili trenérských kurzů pořádaných Českou asociací amerického fotbalu. V současné době máme již dva trenéry s „flagovou“ licencí a další dva naše trenéry v brzké době čeká závěrečný test. V rámci flagu si klademe pro letošní rok za cíl vytvoření týmů v kategorii U15 a U19.

Na juniorské formě kontaktní varianty amerického fotbalu pracujeme také, tak abychom pokryli případné zájemce a měli nabídku pro kompletní věkové spektrum zájemců o tento sport. A to ze dvou důvodů, jednak je potřeba mládež rozpohybovat, obzvlášť po pandemickém roce, každý rodič by měl mít o toto zájem. Především z preventivních a zdravotních důvodů, neříkám, že každý má být vrcholový sportovec, ale dělat nějaký pohyb pro své zdraví je základ. A výhodou amerického fotbalu je to, že zde najde vhodnou pozici opravdu každý.

Na co se Foxes v průběhu pandemie zaměřili?

Období okolo pandemie bylo pro všechny velmi složité, i pro hráče, kteří bojovali a někteří stále bojují se ztrátou motivace. Přesto jsme neustále pracovali na rozvoji týmu, ať už v trenérských nebo hráčských řadách. Snažili jsme se „volný čas“ využít k vypracování „strategií“ na které v „normálním“ chodu klubu není tolik času, například zmíněný flagový program. Naši trenéři formou e-learningu a on-line tréninků vzdělávali nováčky i stálice týmu v rámci různých aspektů fotbalu. Stejně tak se vzdělával náš trenérský štáb, který absolvoval trenérské kurzy od České asociace amerického fotbalu (kromě zmíněného flagu, taktéž tacklu) a Coaches DEV programu od pražských Lions.

Tým se dlouhodobě věnuje dobročinným projektům, kdo si za ně zaslouží největší uznání?

Uznání si samozřejmě zaslouží všichni, kdo se jich účastní a především ti, kteří se ujmou zodpovědnosti tyto dobrovolníky zorganizovat. Největší uznání za organizování dobročinných projektů si pravděpodobně zaslouží duo Adam Shorný a Josef Skalník, kteří se v současnosti velmi věnují podpoře projektu Poteče krev, kterého se účastníme.

Na závěr tohoto rozhovoru bychom chtěli zjistit jaký je tvůj nejemotivnější fotbalový zážitek?

No, nejsem zrovna emotivní člověk, takže konkrétní situaci asi nenajdu. Každopádně největší zážitek je každá povedená akce a vyhraný zápas.